fotbal mě text

Na fotbal a na tenis chodím, protože mě to baví, ale třeba kroužek plavání a piana mi vybrali rodiče, protože si myslí, že by mě to bavit mělo. K tomu chodím ještě do vodáckého kroužku, se kterým jezdíme každé léto sjíždět některou z českých řek.

V neděli v pět deset sraz u Baníku, desítka vleze se, pak ještě jedna. Co čumíš frajere, chceš do ciferníku? Jestli mě dožereš hele jsem bedna. Tribuna na stání necpi se vřede! Hadráři Sparťani! Ostrava jedem! Už to ...

Hnala mě dopředu touha ukázat se ještě jednou lidem v Česku, hrát naši ligu. A tenhle zápal ve mně je tak silný, že svůj konec oddaluju úspěšně už osmý rok. Mám to prostě odmala jasně dané. Fotbal miluju, mým snem bylo dostat se do ligy a teď, když v

Čeština, říká v pozoru-hodné glose pan Koudelka, zná již od Jeníka z Husi heslo „piš, jak slyšíš“, ale k naší velké smůle se toto pravidlo netýká znaků i/y, které se v mluveném jazyce neliší, a přesto užíváme oba.Měli bychom tedy distinkci i/y zrušit

P. S. Jsem si vědom toho, že tento můj dnešní text je trochu na hraně. Ale jelikož panu Trčálkovi zde v minulosti obdobné texty, mířící nejenom na mě, bez problémů procházely, tak pokud administrace měří všem blogerům stejně, měl by projít i tenhle m